Zvony

Původní kostel vlastnil dva větší zvony o váze 400 liber (ulitý v r. 1711) a 200 liber (ulitý v r. 1670) a nedatovaný menší zvonek o váze asi 120 liber. Zvonice byla rozebrána až po dokončení nového kostela v roce 1882, zvony byly převěšeny na jeho věž 4. července 1882 a v předvečer svátku sv. Cyrila a Metoděje „ponejprv zvuky jejich líbezné se rozléhaly po okolí.“

V roce 1897 se už zvonilo jen ochraptělým velkým zvonem, protože prostřední byl vytlučený a malý zvonek prasklý. Proto farář Staneček vyhlásil sbírku mezi farníky na nové zvony. Brzy se sešlo na 1400 zl. a dalšími příspěvky přes protesty a bojkot „novotářů“ stoupl obnos na 2800 zl., takže mohlo být u zvonaře Petra Hilzera ve Wiener-Neustadtu objednáno pět zvonů. 7. září 1899 je tamní probošt posvětil a 15. listopadu 1899 dorazily do Staré Vsi.

Největší o váze 813 kg „P. Maria“ nesl nápis „Magnificat anima mea Dominum“ a donační nápis „Haec campana fusa est in honorem B.V.Mariae in Coelos assumptae sub parocho rev. d . Dominico Staneček sumptibus familiae Zaoral aliorumque benefactorum A.D. 1899.“ (Antonie Zaoralová darovala na zvon za sebe a svou rodinu 1000 zl.)

Druhý zvon „Sv. Josef“ vážil 378,5 kg, měl nápis „S^te Josefe, ora pro nobis“. Donační nápis potvrzoval, že náklady na zvon (asi 800 zl.) uhradili manželé Josef a Františka Koplíkovi z Přestavlk: „Haec campana fusa est in honorem S^ti Josefi sub parocho rev. d. Dominico Staneček sumptibus familiae Koplík A.D. 1899.“

Třetí zvon vážil 209 kg a byl posvěcen na jméno „Sv. Theodor“ jako projev díků arcibiskupu Theodoru Kohnovi za mnohá dobrodiní, která farnosti prokázal. (Kromě jiného zaplatil novou zvonovou stolici.) Donační nápis zněl: „Haec campana fusa est sub parocho rev. d. Dominico Staneček in honorem S^ti Theodori Martyri, patroni gloriose regnantis Principis Archiepiscopi Olomucensis A.D. 1899.“

Čtvrtý „Sv. Barbora“ vážící 99 kg sloužil jako umíráček. Pátý zvon „Sv. Anděl Strážný“ o váze 51 kg s nápisem „S^te Angele Custos, duc nos viam Domini. A.D. 1899“ byl zavěšen do sanktusové vížky.

Staré zvony byly odprodány v roce 1901 firmě Hilzer, za zvonovinu se utržilo 486 K.

Poprvé se zvony ozvaly „velkým zvoněním“ zkušebně odpoledne 30. listopadu 1899 a pak naplno o I. neděli adventní 3. prosince 1899 při velkolepé slavnosti díkuvzdání s eucharistickým průvodem okolo kostela.

Na nové zvony si dělala nárok obec Stará Ves, hlavně kvůli poplatkům za zvonění. Jednání o zvonovém fondu se stalo takovou ostudou, že arcibiskupská konsistoř 24.3.1900 povolila faráři Stanečkovi odchod do brněnské diecéze a obci sdělila, že za urážky konsistoře nedostane Stará Ves kněze, dokud obec nedá patřičné zadostiučinění. Administratura faráře Františka Zlámala z Horní Moštěnice netrvala dlouho, starosta Florián Ostrčil se ústně i písemně konsistoři omluvil a do Staré Vsi nastoupil nový duchovní správce František Grydil.

Tři největší zvony byly 25. září 1916 rozbity přímo na věži a odebrány pro válečné účely, čtvrtý byl odvezen 22. října 1917. Zůstal jen sanktusový zvonek .

Roku 1923 je nahradila trojice zvonů od firmy Richard Herold v Chomutově, které posvětil 16. prosince 1923 světící biskup ThDr. Karel Wisnar. Zvon „P. Maria a sv. František“ o váze 233 kg s nápisem „ P. Maria, oroduj za nás – sv. Františku, oroduj za nás! / Denně k modlitbě volám vás“ věnovali manželé Karel a Františka Panicovi ze Staré Vsi jako vzpomínku na zemřelé děti Františka a Marii. Zvon „Sv. Josef“ o váze 440 kg s nápisy „Sv. Josefe, opatruj nás svojí přímluvou. / Hlas můj – do chrámu pojďte – volám vás.“ byl zaplacen z darů farníků a třetí umíráček „Sv. Barbora“ o váze 145 kg s nápisem „Po smrti nad vámi zalkám.“ byl uhrazen z náhrady za odebrané zvony. 25.3.1942 je potkal osud předchůdců – byly sejmuty a odvezeny do německých sléváren v Hamburku.

Hlas jejich srdce můžeme slyšet dodnes…