Historie
Stáří zdejší fary dokládá smlouva faráře Jana z r. 1353, který tehdy prodal svůj dům v Brně, měl zřejmě ve Staré Vsi kde bydlet. Od tohoto data není o faře zmínky do r. 1570 a 1571, kdy ji držel Jiří, který dal farní budovu znovu postavit ze dřeva, darovaného biskupem z panství Kelč. Další zprávy chybějí až do roku 1625, kdy Adam Quisatius informoval biskupa o stavu farnosti: farníci už byli vesměs katolíci; kurát spravoval také zcela zchudlou faru v Kostelci u Holešova, stěžoval si však, že starovesští sedláci neplatí za jim propachtované farní louky a pastviny nájem 15 zl. ročně, a že sám biskup dva poplatné lány připojil ke svému dvoru. Po Quisatiově smrti pravděpodobně nebyla fara znovu obsazena a budova sama byla asi zničena za třicetileté války jako celá ves. V r. 1672 místo naturálního desátku, který pobíral biskup, dostával moštěnický farář za správu Staré Vsi ročně 46 zl. z důchodu biskupství.
Fara původní před zbořením r. 1900
Stará farní budova před zbořením – 19. května 1900
Teprve 14. března 1766 požádala obec o obnovení samostatné fary. Církevní důchody však nedostačovaly na obživu faráře, takže exposituru podřízenou moštěnskému faráři obdaroval olomoucký kníže biskup Maxmilian Hamilton až 20. září 1768. Kníže biskup Hamilton také dal roku 1768 obnovit farní kostel a roku 1769 postavit z „egyptských cihel“ (vepřovic) přízemní domek o čtyřech místnostech pro exposita, jímž se 20. října 1769 stal Ignaz Görlich. V roce 1860 byla kuracie povýšena na faru (po více než dvou stech letech) a dosavadní kurát Antonín Kotouček byl jmenován staroveským farářem.
Pamětní deska na farní chodbě
Protože kostelní i obroční kapitál byl vynaložen na stavbu kostela, byla farní budova opravována jen z nejnutnějšího a v roce 1899 už hrozila zřícením. Farář Staneček ještě před svým odchodem dosáhl schválení novostavby fary, která byla zadána městskému staviteli v Hodoníně Ludvíku Třečákovi, a farní stodoly, kterou postavil místní tesařský a zednický mistr Josef Hrabálek.
Bourat se začalo 18. května, nový farář Grydil se zatím nastěhoval do podnájmu k Zamazalovým čp. 58. Farní budova byla dokončena a posvěcena 14. listopadu 1900. Dodnes se stavebně nezměnila.
V roce 1946 byla fara modernizována, konečně v ní byl rozveden elektrický proud do všech místností, zřízena domácí vodárna a opraven vodovod.
Posledním trvalým administrátorem farnosti, který obýval faru spolu s hospodářským stavením byl kněz p. Ludvík Kulička (*1905-+1984). Od této doby již neměla svého duchovního správce.
Současnost
Během posledních několika let bylo s farou nakládáno tak, aby nechátrala, ale sloužila k dalšímu účelu bydlení a byla využita jak ve prospěch věřících (zřízením farní místnosti – učebna náboženství), tak i jeho nájemcům. V současné době je zde zřízena rodinná skupina místního Církevního dětského domova Emanuel. Také tento objekt je prohlášen kulturní památkou, avšak finanční možnosti farnosti nedovolují obnovení vnějšího vzhledu budovy.
